Protože mezi čtenáři blogu mohou být lidé, kteří vůbec netuší, jak to na takové rallye (resp. rallye raid) funguje, jaká jsou pravidla a organizace, může se hodit malý úvod do problematiky. Ostatní (zkušení čtenáři) to mohou přeskočit nebo si po roce zopakovat, jestli něco nezapomněli. Pochopitelně každý rok dělám nějaké to osvěžení v průběhu závodu ve formě různých kvízů a soutěží a tak se informace můžou hodit i letos :)
Rallye Dakar je závod typu "rallye raid". Někdy se místo rallye používá rally, což je to samé. Rally Raid je dálkový, obvykle terénní resp. pouštní závod, který trvá více dnů a je rozdělený do etap. Každá tato etapa může mít i několik set kilometrů (etapy s délkou 800-900km nebývaly vyjímkou). Velké rallye raid typu Dakar nemají moc společného s automobilovými "rallye" závody typu WRC. První závod typu rally raid byl pravděpodobně Côte-Côte Rallye v roce 1976, tedy dva roky před prvním "dakarem". Typické pro rally raid je jízda odněkud-někam. To znamená, že se nezačíná a nekončí na stejném místě a nejezdí se po vyznačených koridorech nebo páskou vymezených tratích (až na vyjímky) ale jezdci musí navigovat. Motorky, čtyřkolky a buginy jsou řízené jedním pilotem, který musí být sám sobě navigátorem. V autech jede dvojice řidič a navigátor, která je v případě kamionů doplněná ještě o mechanika. Jezdci nevědí, kudy přesně povede trať, na start každé etapy nastupují s takzvaným roadbookem, česky itinerářem, kde je políčko po políčku graficky a textově popsané, kudy se má jet. Úkolem je najít správný směr ve správné vzdálenosti od předchozího bodu itineráře a přitom jet maximálně rychle (a ve vyznačených místech naopak dodržet maximální povolenou rychlost). Přitom musí projet určené kontrolní body (waypointy), některé bývají dokonce skryté. Měřeným úsekům se říká "speciály" - specials, neměřené části před a po "speciálu se nazývají "spojovačky" - liaison. Pokud je část speciálu neměřená (např. z bezpečnostních důvodů), tak se jí říká "neutralizace". V každé části platí řada pravidel - např. jezdec se musí dostavit ve stanovený čas na stanovené místo jinak bude penalizován apod. Nikde v etapě nesmí používat jinou pomoc než od jiného účastníka závodu apod. Noci se tráví v bivaku, což je obvykle velký kemp pro stovky a tisíce lidí, kamionů, materiál, lékaře atd. Některé bivaky jsou takzvané "maratónské", kdy si jezdci musí sami udělat opravy a servis strojů a nesmí použít materiál a pomoc týmových mechaniků. Protože je ale obecně dovolená výpomoc od jiného závodníka, většina týmů, která pomýšlí na umístění, používá v závodě několik pilotů, kteří podporují svého týmového kolegu a v případě problému např. s pneumatikou prvního jezdce, druhý (takzvaný nosič vody) nabídne svou pneumatiku ze své motorky aby mohl co nejdříve pokračovat a teprve pak řeší opravu nebo dokonce čeká na doprovodný kamion, který může přijet až za několik hodin. Jejich úkolem není umístění ale být v každé etapě co nejvíce nablízku své týmové jedničce a poskytnout jí pomoc. Jezdci, kteří jedou bez takové podpory, mají nesrovnatelně horší podmínky a musí se spolehnout sami na sebe a pro ně je závod skutečným dobrodružstvím, často dojíždějí pozdě v noci, musí sami opravovat stroje a po pár hodinách spánku druhý den pokračovat. Je to nesmírně fyzicky i psychicky náročné.

Tombady je to konečně zas tady a já ti moc Děkuju,že jsi ve svém volném čase opět udělal něco pro tenhle nádherný sport který většina z nás Endurosnažících se jezdců obdivuje.Super,super.
OdpovědětVymazatHodně by mě zajímalo třeba to, jak to funguje s převozem dílů. A kolik se toho vlastně beru s sebou. Chápu, že to budou gumy, náhradní díly a další věci. Ale šetří se na tom a kupují se třeba letní pneu GoodYear za rozumnou cenu, nebo se bere všechno fungl?
OdpovědětVymazat