Náš facebook

Náš facebook
Náš facebook

středa 4. června 2014

Příprava závodníka na rallye

Dnes trošku netradičně o tom, co dělají závodníci během léta... jak vypadá jejich příprava. Tentokrát z pohledu "nové české krve" - Ondřeje Klymčiwa, který měl na toto téma přednášku na Touratech Travel Eventu a říkali jsme si, že by to bylo zajímavé i jako článek na blog...
 
Příprava na tak náročný závod, jako je Dakar, se dá rozdělit do několika množin a podmnožin, které by v konečné fázi do sebe měly zapadnout.
V první řadě je každý člověk originál, každý závodí z jiného důvodu nebo z určité touhy, každý se na závod těší trochu jinak a také každý ho jinak vnímá a prožívá.. Někdo závodí jen pro zábavu, jinému se poštěstí živit se jako závodník.

Motivace- řekněme jedna z nejdůležitějších věcí. Zde se začnou rozdělovat závodníci na dvě skupiny. Lidé, kteří se závody baví a takřka nemají potřebu trénovat. Zkrátka jsou spokojeni tak jak jsou a užívají si závody po svém :) Druhá skupina jsou ti, kam si troufám říct patřím i já, a jsou ochotni udělat cokoli.
Pokusím se vám nastínit plán tréninku s výhledem, že bych se zhruba za půl roku měl postavit na startovní rampu v Buenos Aires. Půjde o Dakar 2015.
Je třeba říci, že veškerý trénink a víceméně i život v tomto půl roce je pod dohledem profesionálních trenérů. Oni vědí, v kolik vstáváš a v kolik chodíš spát. Dobře vědí, co jíš a co jsi přes den dělal nebo nedělal. Vše je založeno na oboustranné důvěře a jedině tak se dá dosáhnout dobrého výsledku. Celý proces je velmi časově i finančně náročný. Bez podpory partnerů a rodiny by bylo nemožné vše ustát. 
Úžasné by bylo, kdybych svůj první Dakar dojel, ale já si hodil laťku trochu výš a chci opravdu závodit. Proto trénuji tak tvrdě, abych co nejvíce eliminoval riziko zraněni nebo poškození motorky.
Máme půl roku před sebou, což mimo shánění partnerů a řešení spousty a spousty věcí, znamená velmi náročný trénink. Dá se to nazvat také dvoufázovým tréninkem, kde se kombinuje fyzická a jezdecká příprava.
Čekají mě tisíce kilometrů na kole, stovky bežeckých kilometrů a stovky hodin v tělocvičně. Vychází to 3x týdně na motorku, kde jezdíme MX tratě a klasické dlouhé enduro, 3-4x týdně kolo, 3-4x týdně běh a 3x v týdnu tělocvična. V zimním období přibudou běžky a s motorkou plánujeme výjezd do teplých krajin. Do toho je třeba nacpat čas na rodinu, čas jít do práce a také se postarat o motorku. Pokud je o víkendu nějaký závod v enduru nebo crosscountry, jedu se svést. Tyto závody beru jako trénink a vlastně taky jako příjemný relax, ovšem s cílem se nezranit. Mimo to všechno máme v plánu asi tři týdny soustředění ve vyšších nadmořských výškách. Během tohoto půl roku se budeme pokoušet odstranit poškození určitých částí mého těla, a napravit tak chyby, které mě limitují. Během těchto šesti měsíců mě čekají 3-4 náročné rally, kde testuji téměř vše. Oblečení, doplňky stravy, pneumatiky, pérování, kondici,.. Vlastně jsou to takové generálky na Dakar.
Chystáme nějaké krátké video o přípravě na Dakar, aby si lidé dokázali představit co tam každého závodníka čeká a jak náročná je příprava. 
Ve čtvrtek ráno valím směr Albánie tak mi držte palce :)
 
Ondřej Klymčiw

5 komentářů:

  1. Ahoj, nominovala jsem tě na jeden TAG, tak se mrkni na můj blog, kde jsou pravidla, doufám, že se rád zapojíš :)))

    http://radkakaiserova.blogspot.cz/2014/08/liebster-award-tag.html

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Zajímavý článek a je dost dobré to číst. :) Mě vždycky zajímalo, jak probíhá ta příprava z pohledu logistiky. Doprava na paletách a celkově dopravení bagáže do zahraničí, zvlášť za moře, je těžké a drahé. Sám jsem jezdil chvíli po Evropě s dodávkou, takže to trochu znám. :) Byl bych rád za více informací na toto téma. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Jsem se vlastně chtěla zeptat jestli hledíte nějak na disky na auto když jezdíte ty závody a nebo se na nic takového nehraje? Řešíte to vlastně vůbec i u svých aut na osobní potřebu a nebo to je stejná pohádka?

    OdpovědětVymazat
  5. Jo tenhle soubor drobných povinností, jak by se to dalo nazvat, není radno pokoušet. Bez nich by se totiž rallye taky rychle mohla proměnit v pěkný horor. Kondice i technika se musí hlídat průběžně. U civilních aut tomu není jinak i když samozřejmě v menším měřítku. Princip však zůstává stejný. Proto jezdím pravidelně k stkhorejsek, aby bylo auto v kondici a já nemusel mít obavy, když vyrazím dál než je zdrávo.

    OdpovědětVymazat