Rozhovor s Manuelem Lucchese po Rallye Dakar 2017

Využil jsem příležitost a položil pár otázek závodníkovi kategorie Malles Moto, Manuelovi Lucchese, o kterém jsem uplynulých 14 dnů denně něco psal ve zpravodajství z Dakaru. Možná to bude zajímavé čtení pro všechny fanoušky této kategorie...

1. Dakar 2017 byl prezentován organizátory jako návrat k původní dálkové navigační rallye. Měl to být odklon od závodění ve "WRC stylu". Co myslíš, povedlo se to?
Bohužel letos bylo v dunách jen několik speciálů a měli jsme na trase spoustu deště a bouřek a to způsobilo velké problémy organizátorům, kteří museli dělat různá rozhodnutí o změnách třeba kvůli bleskovým povodním. Bohužel počasí ovládat nemůžeme a počastí změnilo letošní Dakar ze všeho nejvíc a kvůli tomu byl tak odlišný od afrických závodů. V etapách bylo poměrně hodně navigace a jiné etapy byly rychlé WRC vypalovačky a ten mix byl dobře navržený. 

2. Trasa rallye vyžadovala poměrně velmi dlouhé spojovačky, spoustu neutralizací a kvůli počasí byla řada změn, zkracování etap a ve výsledku ještě delší přejezdy s objížďkami. Je to únavné ale tohle není rallye. Máš pocit že organizátoři to dělají prostě komerčně, chtějí navštívit určitá místa třeba i kvůli zájmům sponzorů a nebo to jinak prostě nešlo?
Myslím, že letos to byla především obrovská smůla. Každý Dakar je trošku jiný a pokaždé je těžký z jiného důvodu. Letos to byly ty příšerné spojovačky - věř tomu nebo ne. Přijížděli jsme do bivaku pozdě v noci a startovalo se brzo ráno a i když to byly přejezdy, tak to má pochopitelně vliv na náš výkon ve speciálech. Pochopitelně jsme jak my, tak organizátoři chtěli víc kilometrů speciálů ale jak jsem říkal, počasí nejde ovlivnit a ty přírodní katastrofy, jako zával v jedné etapě u Salty, to bylo fakt neštěstí.

3. Rallye závod, který trvá tak dlouho a jede se v tak vysokých nadmořských výškách je podivnost. Někteří závodníci se na to připravovali, většina ale ne dostatečně a potom trpěli problémy spojenými s pobytem ve výškách. Jak to vidíš z pohledu jezdce, který to má mnohem těžší než jezdci v jiných kategoriích, protože se musíš postarat nejen o sebe ale i o motorku v době, kdy jiní mohou odpočívat?Já si myslím, že letos byl dlouhodobý pobyt ve vysoké nadmořské výšce prostě přehnaný. Kdyby to bylo jako vloni - dvě etapy, tak se to dá přežít OK. To je součást výzvy. Ale to, co udělali letos, kde doslova půlka Dakaru byla ve výškách nad 4000m nad mořem, to bylo moc. Každý jsme trošku jiný a každý reaguje na ty podmínky jinak. I když si bereš léky, žvýkáš listy koky a používáš všechny lékařské prostředky, které tam jsou včetně kyslíku, tak mi bylo pořád hrozně zle. Asi je to proto, že celý život žiji blízko hladiny moře a i když jsem se na to připravoval, tak se na tohle adaptovat nemůžu.

4. Malles Moto je kategorie, která dnes nejvíc připomíná původní myšlenku Dakaru. Souhlasíš s těmi, kdo volají po omezení počtu doprovodných aut a členů týmů? Je možné závodit ve špičce s minimálním počtem lidí v týmu? Jak to vidí jezdec, který nemá karavan ani kuchaře?No takhle - když chceš být v TOP10, tak prostě minimálně potřebuješ servisní auto, dva mechaniky a karavan pro tebe. To znamená rozpočet kolem 150 tisíc EUR. Podívej se na Svitka - jedna z jeho obrovských výhod je, že má kolem sebe perfektní tým lidí, je to jeho vlastní tým, který šlape jako hodinky a nemají tam ten tlak, který je u jezdců v továrních týmech. Kdybych měl změnit jednu věc, která by totálně změnila charakter závodu, tak bych zakázal karavany, protože nemáš ani ponětí o tom, jak obrovský rozdíl ve výkonu dáváš když máš možnost si pořádně odpočinout, dát si sprchu, najíst se ve svém vlastním prostředí bez toho, abys musel nachodit kilometry po obřím bivaku a ztrácet tím čas. Kdybych si měl vybrat, jestli bych bral dva mechaniky a servisní auto nebo karavan bez mechaniků a podpory, tak bych bral karavan. Je to jasné?

5. Tvoje motorka vypadá po závodě docela dobitá. Myslíš si, že by volba jiného stroje pomohla výrazně k lepšímu výsledku?No ve skutečnosti je moje WR450F 2012 vlastně úplně v pohodě. Neměl jsem žádné problémy s motorem během celé akce. Zlomil jsem podsedlovku ale to byla moje chyba, protože jsem jel 130km/h a neviděl jsem díru a už nešlo zabrzdit tak jsem to tam napálil v rychlosti a skočil jsem do toho a jak jsem měl vzadu plnou nádrž benzínu, tak jak jsem vletěl do svahu na druhé straně té díry, tak ta váha a setrvačnost zlomila rám. Ale je jasné, že závodit na naprosto sériové enduro motorce z roku 2012 je omezující kvůli výkonu a velmi těžko se mi bojovalo o nějaké lepší umístění, protože na rovinkách jsem ztrácel na jiné jezdce v kategorii třeba 30-35km/h. Oni měli KTM Rallye Replicy, to je nejrozšířenější motorka na Dakaru. S pořádnou motorkou bych určitě měl šanci bojovat o umístění v TOP30 ale víš, Replika stojí 30 tisíc EUR a moje motorka stála méně než 10 tisíc EUR  a to je daň za to, že máš omezený rozpočet a chceš přesto jet na spolehlivé motorce. WRko se ukázalo jako super spolehlivé a jel jsem na něm i vloni. A v Malles Moto jde především o spolehlivost - to je nejvyšší priorita.

6. Co se myslíš o kategorii Malle Moto v letošním ročníku? Jiná skupina lidí než dříve, jiné vztahy mezi jezdci?Většina jezdců jsou známí z loňska, takže jsme kamarádi a noví jezdci mezi nás okamžitě zapadli a byli jsme všichni přátelé. Snažili jsme se navzájem si pomáhat, hlavně když někdo nemohl přijít na nějaký problém, tak jsme se všichni snažili pomoct. Letos byla určitě vyšší úroveň sportovních ambicí, Malles Moto se stává kategorií sportovních jezdců, závodníci se fakt vážně připravují a chtějí vyhrát. Letos tam bylo sedm jezdců, kteří měli ambice na vítězství v kategorii, takže to bylo extrémně soutěživé mezi námi a jezdci jako Jurgen (bývalý závodník MotoGP) nebo Robert Van Pelt (podporovaný jezdec Husqvarny Holandsko) a pochopitelně Tomas Triisa, který to letos vyhrál. A také Lyndon Poskitt a Julian Kozac. Všichni tihle jezdci tam byli v super formě, natrénovaní a připravení vyhrát.

7. Ty během závodu téměř nic nejíš. Je možné, že jsi byl víc unavený a měla na tebe větší vliv ta nadmořská výška právě kvůli stravování? Používáš nějaké doplňky stravy, power bary, gely nebo něco sníš během speciálu apod?No to je takový můj divný zvyk. Ale myslím že je dobrý. Prostě nejím žádné těstoviny, nejím žádnou zeleninu ani ryby. Takže v bivaku je to pro mě celkem problém ale jsem dobře fyzicky připravený ty dva týdny vydržet a nemám problém ani v těch nejtěžších etapách. Ale pomáhá mi i jedna firma, která dodává výrobky pro MotoGP Clinic, jmenuje se Kiron a zařadili mě do programu, kde mě sledují jak před Dakarem, tak i během závodu a dodali mi speciální doplňky jako aminokyseliny, vitamíny a různé gely a alší doplňky stravy, kterými vyplním ty mezery ve stravování, kdy skoro nic prostě nejím. Během etap jsme měl určité gely a také vitamínové kapsle.

8. Jak vidíš organizaci v letošním roce? Pevnější nebo naopak víc chaotická a improvizovaná? Jaké máš z toho pocity? Zajímají je vůbec jezdci vaší kategorie nebo jste jen "trpěný povinný zvěřinec"?
Já myslím, že každý rok dělají organizátoři neuvěřitelnou práci. Letos to bylo plné neočekávaných a nešťastných zvratů. Ale já jsem dva roky pracoval pro ASO a žil jsem na Dakaru jako člen organizačního týmu, takže to znám z obou stran a můžu ti říct, že dělali naprosto maximum ve všech situacích, které museli řešit. Většina lidí, kteří pracují v organizaci rallye letos, sama na Dakaru závodila v minulosti a spousta z nich to nedělá pro peníze ale z nadšení. Pochopitelně že my jezdci Malles Moto jsme měli specifické požadavky - chtěli jsme aby nám tam dali alespoň nějaké nůžkové párty stany nebo velké deštníky, protože děsně pršelo a ty musíš pracovat na motorce v lijáku. A pak když bylo vedro a děláš na sluníčku v horku, tak je to to samé. To byla asi jediná připomínka, kterou jsme na organizátory měli a bylo to i vloni a v tomhle nám nepomohli. A obecně pro všechny - Malles Moto by nebylo to, co má být, kdybychom nebyli takový "zvěřinec", takže to je v pořádku. Hahaha.


9. Největší diskuze se během závodu vedly kvůli penalizacím týmu Honda za nepovolené tankování v neutralizaci. Víš co se tam stalo a myslíš si, že dostali vysoké penalizace oprávněně nebo to bylo moc tvrdé?Tohle nemůžu komentovat, protože nevím absolutně co se tam kde stalo, šlo to úplně mimo nás. Když závodíš v Malles Moto, tak nemáš čas chodit na brífingy nebo večer sledovat výsledky. Takže o tom ani nevíme.

10. Jel jsi během závodu společně s nějakým českým nebo slovenským závodníkem? Ondra dojel letos 11. a Štefan se pohyboval na čele a kvůli penalizacím se propadl ale je schopný jet v top 5. Nejsou členy továrních týmů, nejezdí za peníze továren. Mají myslíš šanci vyhrávat nad profesionály, kteří mají veškeré dostupné vybavení, materiál, lidi i strategii? Jel jsem v pár etapách s Davidem Pabiškou, bylo mu několik dnů blbě ale je výborný jezdec. Myslím si, že Ondra a Štefan nemají zájem jezdit pro tovární týmy - jsem si skoro jistý, že Svitko odmítl nabídku nějakého KTM týmu aby pro ně jezdil, protože si asi vydělá víc peněz závoděním pro své sponzory než závoděním pro továrnu. A hlavně, to myslím je nejdůležitější, není na ně takový tlak, takže si můžou vybrat kdo pro ně bude dělat, jaké si chtějí udělat úpravy na motorce a to jim dává velkou mentální výhodu pro umístění na špičce. Kdybych měl peníze a měl bych si vybrat mezi závoděním pro továrnu nebo závoděním ve svém vlastním týmu, tak bych to udělal přesně tak, jak to dělají oni.

11. Možná máš teď spoustu nových fanoušků z Čech a Slovenska. Co kdybys k nám přijel na nějakou akci a třeba udělal nějaké povídání pro ty, které by to zajímalo? Lidi u nás oceňují jezdce, které bych nazval "oldschoolové" jako jsi ty. Spousta fanoušků volá po návratu Dakaru do Afriky, chtějí vidět rallye tak, jak se jezdila před 10 a více lety v původních destinacích. Je to vůbec možné nebo to je prostě dávno pryč? Byl jsem v Čechách vloni v Karlových Varech a v Plzni a vaší zemi miluji. A mám jí tak rád, že uvažuju o výrobě rallye komponentů právě v Čechách. Rozhodně bych se rád setkal s českými fanoušky a popovídal o čemkoliv o Dakaru a třeba je trošku inspiroval aby zkusili tu výzvu taky.

DAKAR 2017 - názor na akci

Dostávám poměrně hodně dotazů co si myslím o Dakaru jako takovém, jestli je zrovna tohle ještě vůbec "Dakar" atd. Myslel jsem, že to nechám být ale rozleželo se mi to a dovolím si zveřejnit můj pohled...

Asi víte, že se nějak Dakarem zabývám od roku 2006, kdy jsme na poslední chvíli dostali nabídku na výbavu motorky Martina Macka, se kterou v roce 2007 zajel 15. místo prakticky bez zájmu médií. Začal jsem o něm víc psát a postupně psal o dalších motorkářích na Dakaru až se z toho stal celkem velmi populární blog, který v dobách "před Facebookem" měl tisíce čtenářů a dokonce byl v roce 2010 uložen do Národní knihovny ČR jako reprezentativní vzorek. Později (2009) se začalo víc psát na facebookovém profilu (FB pages) a blog už byl postupně jen takové denní shrnutí a jeho význam už je čistě nostalgický. Momentálně má FB stránka necelých 10 tisíc fanoušků a během rallye dosah přes půl milionu oslovených uživatelů. Průměrně zveřejňuji během rallye kolem 60 hlavních příspěvků a 500-700 komentářů. Z pohledu publicisty se tedy dakarem zabývám intenzivně deset let, psal jsem pro několik českých týmů (včetně našeho vlastního novinářského týmu, který byl přihlášený na Dakar 2008) a o kategorii motocyklů mám snad docela přehled. Možná ne tak úzký jako závodníci ale na rozdíl od nich s určitým odstupem a nadhledem. Rovnou se přiznám, že moje nejoblíbenější motorkářská destinace je severní Afrika, projel jsem na motorce trasu ze Španělska do Senegalu po klasických trasách kudy se rallye jezdila, bivakoval jsem v poušti u Ataru, zažil stovky kilometrů dunových polí v Mauritánii a dojel k Růžovému jezeru v Senegalu... Pochopitelně sleduji jiné africké rallye, můj kolega a kamarád se pravidelně účastní jedné z nich jako ORG, další akce tam pořádáme... Prostě tuhle část planety máme rádi. Ale to neznamená, že nedokážu posuzovat Dakar s potřebným odstupem a hlavně realisticky, nikoliv tak, jak si to možná představujeme v našich snech...

První věc, kterou člověk neustále někde slyší nebo čte, je fakt, že Dakar je jen jeden a že je v Africe. To je pochopitelně pravda. Dakar (resp. Lac Rose) až na pár vyjímek býval vždy minimálně na trase rallye, která ho měla v názvu až do roku 2008. Protože jsem byl účastníkem toho nešťasného ročníku, tak si to moc dobře pamatuji - už proto, kolik peněz a času to každého z nás stálo. Dakar sám o sobě nijak atraktivní destinací není. Nejde provnávat s monumentálním podiem v Jižní Americe v roce 2009 a ani starty v Paříži, Lisabonu nebo Granadě porovnávat se startem v Buenos Aires. Mimochodem, rallye Paříž-Dakar se v Paříži startovala jen do roku 1995 (vyjímkou pak byl rok 2001) a všechny evropské etapy bývaly od poloviny devadesátých let víceméně "do počtu" a často jen "prology" proložené dlouhými přejezdy. Takže letošní "prolog" v Paraguayi s nuceným přejezdem z doků by se dal klidně přirovnat ke startům v různých evropských městech, odkud Rallye startovala, i když by klidně mohla startovat rovnou z Almérie nebo jiného přístavu na jihu Španělska. Ale to není tak podstatné. 

Hlavní je, že Rallye Dakar je obchodní značka. Není vůbec vázaná na město Dakar, které mimochodem nikdy oficiálně nemělo s rallye nic společného a cílem rallye nebýval ani Dakar ale Růžové jezero, které je od Dakaru asi 40km a nachází se u Sangalkamu. Takže ty místopisy nejsou až tak přesné a důležité. Ale já bych určitě neviděl jako problém Dakar, což je pro některé lidi ale nejdůležitější. Podstatnější je charakter závodu. Dakar vždy býval dálková etapová rallye a když pomineme mimořádné situace, tak se délka trati odvíjela od vzdálenosti startu a cíle, což je v případě Paříže minimálně 6000km i kdyby se jelo úplně po pobřeží. Takže jezdci jsou zvyklí na dlouhé spojovačky, není to nic nenormálního. Ale vlastní etapy v poušti (a tím nemyslím Maroko ale oblasti Mauritánie, Mali nebo Alžírska) spojovačky téměř nepotřebují, protože se etapa dá natáhnout téměř z bivaku do bivaku a stovky kilometrů speciálu v dunách není žádný problém. 

V Jižní Americe takové rozsáhlé možnosti nejsou - jedním z důvodů je třeba fakt, že se v pouštích nedá nebo nesmí jezdit všude a pouště nemají rozlohu Sahary a navíc to jsou charakterem převážně hamady a ne ergy. I populární Atakama má délku slabých 1000km a na šířku jen asi 100km. Sahara má proti tomu rozlohu 9 milionů km2. To je nesrovnatelné. Všude jinde je poměrně zalidněná krajina, což znamená silnice a v terénu spousty cest, plotů, obdělané půdy apod. Naplánovat navigační závod tak, aby se jezdilo relativně volným terénem a ne dlouhé úseky po jediné jasné cestě mezi ploty je obtížné. Marc Coma to letos udělal, víc se v těch oblastech asi udělat nedalo. Ale cena za to byla vysoká - velké vzdálenosti mezi měřenými úseky, které navíc spadaly do oblasti klimatických výkyvů v tomto ročním období a především - vysoké nadmořské výšky. To byl asi hlavní problém letošního ročníku. 

Pochopitelně značná část startovního pole byla zvyklá z minulých let na závod, který nebyl vlastně pouštní navigační rallye ale něco mezi WRC a supercrossem, když to trošku přeženeme. Najednou tady byly obrovské vzdálenosti přejezdů, závodníci byli unavení a měli zdravotní potíže z obrovských nadmořských výšek (na které se pořádně připravili jen někteří), trápilo je počasí a ke všemu museli navigovat, protože jet slepě za někým špatnou cestou znamenalo obrovské ztráty za chybějící waypointy a čas hledání správné trasy. Dá se pochopit, že tohle vyhovovalo jen části závodníků. Ale podle mého názoru je myšlenka správná - návrat k navigační rallye. Jen je otázka, jestli tato myšlenka je realizovatelná v kombinaci s těmi dalšími faktory, které změnit nejdou (nadmořská výška a vzdálenosti oblastí). 

Když se podíváme na Rallye Dakar z jiného pohledu, tak si člověk musí nejdříve uvědomit, že mluvíme o jednom z největších motoristických světových podniků, který má větší rozsah (i dosah) než cokoliv jiného - 24h Le Mans nebo závody F1 jsou proti Dakaru "sranda akce". Le Mans má (neoficiálně) 250 tisíc diváků kolem trati, závody F1 za celý rok 3.5 milionu diváků (kteří pochopitelně za to zaplatí). Za 14 dnů jihoamerického Dakaru se na závodníky přijde podívat 4-5 milionu lidí (pochopitelně neplatících) v 50 oficiálních zónách pro diváky ale i v terénu. Z pohledu sponzorů je Dakar opravdu unikátní. F1 je divácky pochopitelně větší ale jen asi o 10-12%. Ale 1200 hodin přenosů (asi sedm let se tato hodnota příliš nemění) do 200 zemí světa prostřednictvím 70 televizních stanic, to je opravdu záběr. Bohužel zejména divácká sledovanost přímo kolem trati je jedna z věcí, která vadí příznivcům "oldschool" rallye. V Africe po prvním týdnu fandilo kolem trati jezdcům pár stovek pastevců. V Jižní Americe jsou to stovky tisíc. 

Nicméně je jasné, že Rallye Dakar je obrovský business. ASO nikdy nezveřejnilo žádná přesná čísla ale odhad hovoří o příjmu 100-130 milionů EUR. Pořadatelské země musí za pořádání rallye na svém území platit obrovské částky, to byl jeden z důvodů, proč se Dakar nejede v Chile. Podle opět neoficiálních informací si ASO řeklo o částku přibližně 4 miliony dolarů a odhadované příjmy všech pořadatelských zemí jsou odhadované na 300 milionů. Takže by se to mělo vyplácet ale v případě Chile převládl názor že rallye tohoto rozsahu je náročná na životní prostředí, zvyšuje nároky na chybějící infrastrukturu v bivacích. Už jen čísla jsou impozantní - přes 1000 vozidel, 22 tisíc pořadatelů z řad uniformovaných sborů (policie, armáda..). Pochopitelně že ASO se stará, aby dopad na životní prostředí byl minimální, na trati jezdí úklidové čety, které pečlivě sbírají každou stopu po závodnících, v bivacích se stovky lidí starají o totální dekontaminaci celého prostoru po přesunu na další místo a ASO udává, že zcena kompenzuje uhlíkovou stopu, kterou celá rallye zanechává. Ale je jasné, že sedm vrtulníků nad tratí není úplně bez vlivu na především zeleně orientované politiky. A v případě Chile bylo hlasování velmi vyrované (40:30) ale převážily právě tyto faktory. 

Všechny, doslova všechny ostatní dálkové rallye jsou v součtu menší než Dakar. Nemá smysl je porovnávat, protože jsou jiné. Ne že by byly špatné, naopak. Mohou být mnohem blíž původní myšlence Dakaru než ten Dakar opravdový ale jsou mnohem menší jak počtem účastníků, tak zájmem diváků a potažmo zájmem sponzorů. A tohle je uzavřený kruh. Diváci chtějí vidět své hvězdy, jejich týmy se budou účastnit akce, která má mediální sledovanost a odpovídající zajištění (například vrtulníky na zajistění rychlé pomoci). Pořadatel malé nebo menší akce si to nemůže dovolit, protože nemá rozpočet pokrytý penězmi sponzorů a ti do té akce peníze nedají, protože nemá sledovanost. Jedno souvisí s druhým. 

Už když se jezdil africký Dakar tak v závěru se ozývaly hlasy, že podpora značkových týmů nejde srovnávat s ostatními, že piloti továrny mají maséra a tým má rychlou asistenci nebo i dvě (auto s náhradními díly přihlášené normálně do závodu) a že má peníze nasadit ke každému pilotovi jednoho nebo dva "nosiče vody" kteří v případě problémů poskytnou díl ze své motorky apod. A tohle bylo v době, kdy tyto hvězdy spaly ve stanu nebo ve spacáku na koberci v jídelně v bivaku. 

A dnes? Obytné auto je naprostý standard až na kategorii Malle Moto, která se občas mihne v sestřihu a to je všechno. Podmínky jaké měli na Malle Moto bývaly dřív pro všechny - nebylo normální vézt víc věcí než tu pověstnou bednu a někde náhradní kola nebo díly motoru. I tenkrát dokázaly tovární mechanici postavit prakticky novou motorku za pět hodin doslova z vraku. Dnes to je běžné i u soukromých jezdců a nikdo se nad tím nepodivuje. Dřív bylo běžné, že menší týmy (např. holandský tým Yamaha) měl jednoho manažera a pár mechaniků, dnes je na akci lidí mnohem víc. A protože za každého se platí přinejmenším 10 tisíc EUR, tak to jsou nezanedbatelné příjmy, takže z pohledu organizátora je nesmysl očekávat, že by měli jakékoliv snahy o omezení počtu účastníků z řad doprovodů. Spíš naopak. Jezdci samotní, možná kromě továrních, kteří mají smlouvy a je jim nejspíš "profesionálně" jedno, jakou akci jedou, jsou pochopitelně nadšení z toho, že je o ně takový zájem. Vidí, že když jedou na Dakaru, sleduje je řádově víc lidí než kdyby jeli cokoliv jiného kdekoliv jinde. Dakar prostě táhne. A tohle je také návykové. Závodník, který zkusí atmosféru Dakaru se toho velmi těžko vzdává, zejména když cítí, že by měl na lepší umístění, možnost zlepšovat se. Ale zcela nepochybně, což jsem si ověřoval u závodníků, je rozdíl mezi jásotem statisícového davu v Buenos Aires, kde lidé znají jednotlivé jezdce, sledují jejich pozice a i když mají své favority z jihoamerických zemí nebo alespoň ze španělsky mluvících, aplaudují a jásají i když kolem jede český závodník, kterého tam vidí poprvé. V Africe to bylo jiné a tahle atmosféra je pro většinu závodníků příjemnější - i když nám divákům přijde asi atraktivnější jízda v saharských dunách téměř bez diváků s vyjímkou vesnic a měst. 

Podle charakteru závodu se také změnily motorky. Je naprosto jisté, že vítězné tovární speciály z vrcholných afrických ročníků by měly velké problémy i v rukou nejzkušenějších závodníků v jihoamerických podmínkách. 700km jízdy převážně po dunách, písečných polích a vyschlých vádí je něco jiného než jízda v technicky náročném terénu. I když letos to byla trošku jiná trasa, pořád to nebylo na africké pouštní speciály s vyšším objemem, hmotností a stabilitou pro jízdu vysokou rychlostí v písečných kolejích. Srovnejte si africký roadbook z let dávno minulých s tím dnešním. Namísto jednoho políčka na 80km speciálu tam je políčko každých pár kilometrů a téměř každé třetí nebo páté má jedno nebo více varování. Je to skutečně nesrovnatelné. S tím je pochopitelně spojená změna navigace, význam azimutů v posledních letech výrazně poklesl, zvýšil se počet skrytých waypointů umístěných tak, aby bylo technicky náročné je projet. 

Údajů na GPS je méně, kontrol na trati je více a jsou v kratších vzdálenostech a zkrátily se vzdálenosti mezi tankovačkami. Dnes si jezdci zajedou několik málo kilometrů a je to tragédie. Dřív to bylo i několik desítek kilometrů a stále se dalo vyhrát. Zkrátka podmínky jsou nesrovnatelné a tomu se postupně přizpůsobila technika, jízdní styl a všechno ostatní. Je naprosto iluzorní si myslet, že by se závodníci samotní chtěli vrátit k tomu "africkému" stylu - bivaky bez karavanů, vlastních kuchařů a pohodlného spaní. Když se zeptáte co nejvíc závidí motorkář z Malle Moto jezdům v ostatních kategoriích, tak slyšíte stejnou odpověď - nikoliv mechaniky, manažera nebo kamion plný náhradních dílů ale spaní v karavanu s možností vlastního vaření bez nutnosti chodit kilometry do kantýny! Opravdu myslíte, že by závodníci chtěli spát pokrytí pískem na koberci nebo v sauně vyhazovacího stanu a jíst stále se zmenšující zásoby stravitelného jídla v kantýně? Ani náhodou!

Napadlo mě to už během rallye a tak jsem se zeptal několika závodníků, se kterými komunikuji nebo prostřednictvím jejich manažerů, jestli by vyměnili Dakar v Jižní Americe za spartánský Dakar v Africe tak, jak si ho pamatují z let před rokem 2008. Nikdo by se k tomu vrátit nechtěl. Baví je ježdění v technicky náročnějším terénu, všichni jsou spíš už orientovaní na enduro než na rychlostí dálkovou rallye a jejich motorky už na ten starý styl nejsou ani ideální. Pokud by byly podmínky podobné jihoamerickému Dakaru - to znamená karavany, servisní vozidla, přístup k internetu atd - tak dejme tomu ale rozhodně ne ten způsob, jak se jezdilo tenkrát. A zajímavé je, že po Africe moc netouží ani jezdci z Malle Moto, kteří jinak na Dakaru žijí hodně podobně, jak to bývalo dříve zvykem. I tyto jezdce baví závodění spíš v rozmanitém terénu, který nabízí Jižní Amerika. Navíc v poslední době i tam dochází k výraznější profesionalizaci jezdců, kteří se opravdu připravují a bojují o "bednu" i v této kategorii. Těm ambiciózním nejde jen o dojezd ale o výsledek, který ovlivní nejen štěstí ale i jejich dovednosti a vytrvalost.
 

Takže ačkoliv můžeme "volat" po návratu Dakaru "tam kam patří", je to podle mého názoru naprosto utopické. V oblastech severní Afriky naprosto. Dovedu si představit jen jediný důvod, proč by ASO pořádalo Dakar v nějaké jiné oblasti - třeba v pouštích Namíbie, kde měli dokonce oficiální nabídku. Důvodem by byl tlak na jihoamerické země, které by tím postrašili, že se tam už nevrátí. Protože i když se to může zdát jako nepodstatné, tak hlavní je především business a ten je bezkonkurenčně v Jižní Americe a ne v Africe. Alespoň ne teď. Dakar je obchodní značka, která stále naplňuje myšlenku nejtěžší rallye světa - i když ne v tom původním stylu, který bych se nebál označit jako spíš závod dobrodruhů a to i v dobách profesionálních týmů. 

Dakar jsou komerční a propagační akce pro statisíce lidí v městech, kde jsou bivaky. Jsou to sponzorské show pro místní diváky, obrovský záběr reklamy v televizích v těch zemích, kde se Dakar jede a v sousedních. Hlavní cílovou skupinou nejsou zákazníci ve Francii, Holandsku nebo třeba v Rusku ale místní trhy. A o tohle všechno by přesunem přišli. Takže podobně jako se už dávno nevyrábí japonské značky aut jen v Japonsku a německé v Německu, tak Dakar se prostě nejede v Africe ale tam, kde je to momentálně nejvýhodnější. A v tomto případě naprosto sedí známá cimrmanovská věta: "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat."

DAKAR 2017 - podium a závěr

Pokud se objeví jakékoliv zajímavosti, pochopitelně je budu dál zveřejňovat a kromě toho bych rád udělal exkluzivní rozhovory s pár závodníky, kteří mě zaujali a kteří doufám zaujali i vás, protože by se o nich jinak moc nepsalo.
Rád bych poděkoval všem fanouškům, kteří si přidali tuto stránku mezi oblíbené a v uplynulých 14 dnech na ní hledali informace. Upozorňoval jsem, že to budu dělat letos trošku volněji - jednak proto, že všechny týmy a jezdci, kteří to dělají téměř profesionálně, mají své webmastery a adminy, kteří nás zásobují spoustou zpráv a proto jsem se zaměřil jen na to, co mě zajímalo. Proč publikovat anonymní tiskové zprávy rozesílané na stovky adres? Kdo poslal alespoň trošku osobní zprávičku, tomu jsem jí zveřejnil a vyhledal další informace atd. Možná jsem tím trošku někoho naštval ale opravdu už to dělám dlouho na to, abych škemral o zprávy nebo fotky. Kdo chtěl, ten spolupracoval a třeba spolupráce s fanklubem Š. Svitka je neuvěřitelná. Denně něco exkluzivního. Tereza Klymčiw a informace o Ondrovi to samé. Lucie Olachová a zprávy o Manuelovi Lucchese - denně i když jinam nic neposlala, já jsem dostal fotky a zprávy i když byla nemocná a měla horečky. Moc těmto lidem děkuji a kvůli nim byla třeba odezva taková, jaká byla. Máme téměř 10 tisíc fanoušků, příspěvky s 1.6 tisíci lajky a stovkami sdílení. A povedlo se to bez jediné reklamy.

Ale jednu reklamu si neodpustím - musím poděkovat mým kolegům z prodejny motocyklových doplňků na cestování - Touratech CZ, kteří za mě už deset let dělají prvních 14 dnů v lednu mojí práci. Já jsem zalezlý u počítačů, sleduji pět až osm zdrojů, streamované televize, diskuze a twittery a snažím se společně s daty z trackingu poskládat obraz průběhu etapy. Odběhnout na hodinu znamená totálně ztratit přehled. Letos jsem několikrát odjet musel a moc děkuji za doplňování informací skalními fanoušky. A také musím moc poděkovat mé rodině, protože to se mnou asi nebylo moc k vydržení - jdu ráno do školky a čtu mobil, snídám s mobilem a tabletem, večeřím s mobilem a uspávám děti s běžícím trackingem. 14 dnů (kromě toho víkendu kde se nejelo) od 7:30 ráno do 2-3h také ráno. Moc jim děkuji.

A podobně jako to říkal Ondra ve videu po posledním speciálu - musím si trošku promyslet priority, jestli tohle ještě má smysl a jestli to chci příště ještě dělat. Jestli to v dnešním světě kde jsou informace všude, jen je najít, má vůbec smysl. Pro mě bylo příjemné psát o lidech, o kterých skoro nikdo nepsal, tak možná to bude směr pro budoucnost. Uvidíme.
Každopádně DÍKY A ZA ROK UVIDÍME

🏆 Kategorie motocyklu:

1- S. Sunderland
2- M. Walkner (+32'00")
3- G. Farres (+35'40")

11. O. Klymciw
25. S. Svitko
34. M. Engel
45. D. Pabiska
68. P. Vlcek
82. R. Lhotsky
16. L. Sanz
75. A. Nifontova
80. R. Romero Font
51. M. Lucchese
85. F. Picco
93. J. Evans

ETAPA 12

ETAPA 12
RIO CUARTO -> BUENOS AIRES
Dalsi informace a zajimavosti v komentarich!!!

Dvanáctá etapa je víceméně mega dlouhý přejezd do Buenos Aires vylepšený krátkým speciálem v délce 64 km. Závěr etapy je uprostřed bivaku na tradičním podiu před budovou argentinského autoklubu ACA. Jezdce tedy čeká "výlet" 786km trasou na Villa Maria, Rosario a dál na jihovýchod do BA. Motorky startují v 6:45 do speciálu, který nebude nikomu asi dělat problémy ale někteří si jistě vzpomenou na nešťastníky, kteří kvůli poslední etapě přišli o umístění, o které bojovali.

ETAPA 11

ETAPA 11 SAN JUAN - RIO CUARTO

Dnešní etapa bude zase s neutralizací, takže to vypadá jako mimořádně dlouhý speciál ale z většiny se nezávodí. Bude to jen úmorný přejezd. Ráno jedou závodníci 73km krátkou spojovačku a startují do první části speciálu kde je čeká asi 50km dunových polí s klasickou dakarskou navigací (výzva!). Víc jich letos už nebude, tak tady si naposledy užijí písek. Čeká je i jeden horský úsek se spoustou paralelních cest se skrytými WP a technickým ježděním. Zbytek je klasická trať WRC v regionu Cordoba. První část speciálu má 114km, pak je neutralizace 367km a druhá část má 173km. Dojezd do cíle krásných 27km. Celkem 754km (ASO uvádí na webu 759km). Teploty nad 36-40°C zajisté přispějí k prohřátí jezdců zejména na neutralizovaném úseku a aby se nenudili, tak bude foukat velmi silný vítr. Start speciálu je v 06:45 pro kategorii motorek.

Průběh etapy se pokusíme sledovat kolektivně v diskuzi pod tímto příspěvkem! Když někde něco zjistíte, zprávy, zajímavosti, výsledky... tak se podělte s ostatními. Včera měla diskuze skoro 250 příspěvků a myslím, že je fajn to takhle sledovat. Zejména, když to byly velmi příjemné výsledky (pro nás):

Štefan Svitko 10. místo
Ondřej Klymčiw 13. místo
Milan Engel 36. místo
David Pabiška 43. místo
Petr Vlček 70. místo
Rudolf Lhotský 83. místo
Vše po započítání penalizací - celkové pořadí po včerejší etapě.
A protože sleduji i několik dalších závodníků, o kterých se tolik nepíše, tak tady je jejich celkové pořadí před dnešní etapou:
Manuel Lucchese (Malles Moto) 54.
Anastasia Nifontová 79.
Rosa Romero 86.
Franco Picco (Malles Moto) 88.
Joey Evans 92.
Z těch jezdců včera skončil Luca Manca ale nebyl sám, včerejší etapa byla konečná i pro jezdce z TOP10 - na startu není třeba favorizovaný Quintanilla.

ETAPA 10

ETAPA 10

Etapa 9 byla zrušená, takže pokračujeme etapou 10, která by měla proběhnout bez modifikací.

Ranní spojovačka 163km
První část speciálu 263km
Neutralizovaná část speciálu 90km
Druhá část speciálu 185km

Spojovačka do bivaku 49km

Dnešní etapy je fyzicky nejnáročnější z celé rallye. Organizátoři varovali jezdce zejména na říční koryta kde se pojede klasicky "dakarsky" na azimuty a dá se snadno zabloudit. Etapa bude celý den plná navigačních zkoušek, malá chyba se projeví v minutových ztrátách. Až konec speciálu je rychlý a navigačně snadnější. Po padesátém kilometru speciálu je vložená velmi náročná technická část na úrovni trialu. Pojede se také v obřích balvanech (po 92km) přibližně 6km. Očekávaná teplota během etapy je 45°C!

ETAPA 08

ETAPA 08

Ddo bivaku v Saltě, kde se jezdci setkají se svými doprovody.

ruhá část maratonské etapy (maratonská etapa se skládá ze dvou dnů, takže správně by to mělo být označeno jako etapa 8a a 8b nebo tak nějak) vede závodníky z oblasti Altiplano. Trasa má vést poměrně náročným terénem plným koryt a strží (otázka je, jestli se pojede bez modifikací - jestli to je vůbec průjezdné) a a potom následují dunová pole. Každopádně speciál by měl být doslova "úžasný" co se týká krajiny, což si závodníci asi moc nevychutnají.

Dojezd je tradičně do Salty, kde se závodníci setkají se svými doprovody (pokud nějaké mají).

Speciál by měl mít délku 492km a celková délka etapy včetně spojovaček je masivních 892km
Jakmile začne speciál, budeme ho sledovat a komentovat na facebooku jako obvykle. Doufejme že uvidíme víc informací než jen čas v cíli jako v etapě 7.

ETAPA 7

ETAPA 7

Dnešní etapa měla mít 622km (SS 322km) ale vzhledem k neprůjezdným korytům řek a obecně nepříznivým podmínkám se rozhodlo o změně trasy. Původně mělo jít o zkrácení ale finální rozhodnutí je použít část trasy z dnešní a zítřejší etapy a zkombinovat je. Na závodníky dnes tedy čeká 161 km speciálu zpočátku v dunách a později v písčitém terénu a na závěr šotoliny (dnes = bahno). Ranní spojovačka je 400km a dojezd 240km. Na start speciálu si počkáme do pozdního odpoledne (cca 15h)

ETAPA 06

ETAPA 06 ORURO -> LA PAZ

V šesté etapě budou mít závodníci šanci udělat si selfie u jezera Titicaca. Duny na začátku etapy jsou jen jedna z nástrah náročné trati šestého dne. Ti nejrychlejí jí projedou ještě za denního světla ale pro mnoho dalších bude potřeba mít fungující světla. Jenom dojet do cíle etapy v bolivijském hlavním městě bude považováno za velký úspěch.
Speciál má pro motorky délku 527km a celkem je na programu 786km včetně spojovaček.

DAKAR 2017 - ETAPA 05

ETAPA 05 TUPIZA -> ORURO
Dakar se teď na pět dnů přesunul do Bolívie. Je to historicky nejdelší část rallye na území tohoto státu a pochopitelně jde o největší sportovní událost v zemi. Oblast Altiplano je poměrně ve vysoké nadmořské výšce - většina závodníků není zvyklá na výšky kolem 4000m a i když se organismus během pár dnů aklimatizuje a nebude projevovat příznaky, jaké měl např. Franco Picco před dvěma dny, kde šlo o nevolnost z rychlého výjezdu do 5000m a ne o nevolnost z horka, stejně přijde únava. Když se k tomu přičte velmi složitý terén, tak zejména dnešní den bude pro mnoho jezdců kritický.

Marc Coma, sportovní ředitel ASO, byl kritizován za loňskou příliš lehkou trasu bez navigace a udělal všechno pro to, aby se to letos neopakovalo. Takže opět bude dlouhý speciál (447km) s neutralizací u Uyuni a s dvěma dunovými oblastmi, které závodníky "dorazí" na závěr náročné etapy. Marc Coma upozornil, že to je jedna z nejnáročnějších etap letošního Dakaru. Etapa vede z Tupizy do Orura a celkově to bude 692 km, z toho 447 bude speciál včetně neutralizace.

 

Tak jako každý den, komentujeme průběh etapy a všechny novinky v komentářích pod příspěvkem s názvem dnešní etapy, který bude celý den připnutý nahoře na našem facebooku: www.facebook.com/dakar.cz
Prosíme, pokud tam informace sledujete, kliknětě na "to se mi líbí" u toho příspěvku, aby bylo vidět kolik lidí to zajímá. Díky.

ETAPA 04

ETAPA 04
San Salvador de Jujuy -> Tupiza
Dnešní etapa povede v poměrně vysoké nadmořské výšce kolem 3500m/m a z této výšky se závodníci nedostanou ani v následujících dnech. Trasa vede v dunách, kde má ježdění určitá specifika oproti jiným pískovým oblastem. Cíl je v Bolivii ve výšce 3000m.

První motorky opouští bivak ve 04:30 ale čas je psaný bolivijský, takže +5h našeho času! Takže opět klasický Dakar jak jsme ho znali - vstávání hodně brzo ráno a dojezdy pozdě večer (minimálně pro závodníky z druhé poloviny startovního pole). Ranní přejezd má 103km a závodníci za necelé dvě hodiny startují do speciálu. První z kategorie moto v 06:25 a poslední v 08:45. Speciál je opět rozdělený kilometrovou neutralizací po ujetí 286km. Po přejezdu hranice následuje 130km druhé části speciálu. První závodník by měl být v cíli ve 12:15 místního času. Následuje 23km dojezd do bivaku.
Motorky startují dnes opět podle umístění - prvních deset v intervalu 3 minuty, dalších deset v intervalu 2 minuty, třetí desítka v intervalu minuta a zbytek v intervalu po 30s.

DAKAR 2017 - ETAPA 03

SAN MIGUEL DE TUCAMAN -> SAN SALVADOR DE JUJUY

Dnešní etapa má pro kategorii motocyklů celkem 780km a z toho měřený speciál 364km. Dnešní etapa bude pro jezdce znamenat naprostou změnu podmínek. Pojede se skutečně offroad, nebude to jízda po úzké cestě jako včera. Budou brody, budou výškové rozdíly. Start je ve výšce 1800m nad mořem a během prvních 100km vystoupají do 2400m. Pak ale začne stoupání až do 5000m výšky! sice tam nebudou závodit ale i tak to bude zkouška vytrvalosti. A během posledních 100km pozvolný sestup o 1000m.

Dnes se čekají bouřky, to by byl problém kvůli nadmořské výšce protože nasazení vrtulníků ve výšce 5000m v bouřce je velmi omezené.

Uprostřed speciálu je neutralizace - je to součást trati, kde se nezávodí. Závodníkům se načtou časy dojezdu do začátku neutralizované zóny a ve stejných intervalech v jakých dojížděli, budou vyjíždět na trať na konci neutralizace. Během neutralizace platí stejná pravidla jako na ostré trati speciálu - žádná externí pomoc atd.

Jako obvykle - na facebooku www.facebook.com/dakar.cz najdete nahoře připnutý příspěvek, ve kterém se komentuje průběh závodu. Dejte mu lajk, ať je vidět kolik lidí to sleduje a pište tam do komentářů všechno, co kde zjistíte. Komentáře seřaďte podle času (nejnovější nahoře) přepnutím nastavení pod příspěvkem.

Joey Evans, startovní číslo 132

Stojí za pozornost:

Joey Evans, startovní číslo 132

Pasem jihoafričan (ale rodák z Birminghamu) Joey Evans je jedním z jezdců, kteří opravdu stojí za pozornost. V říjnu 2007 měl totiž těžkou havárii v závodě Heidelburg Hare Scramble a kromě 12 vyražených zubů si zlomil 8 a 9 obratel a došlo k poškození míchy. Je ochrnutý od pasu dolů. Joey se ale nevzdal svého dakarského snu a dva roky po havárii už seděl na motorce a od té doby se pořád zlepšoval. 

 

Deset let po havárii je na startu nejtěžší rallye světa - v sedle motorky! Nohy mu nefungují, tělo nemá tak pevné aby ho udrželo a jezdí se speciální ortézou (viz foto) a největší problém dělá pochopitelně zvedání motorky. Když jde, tak podle vlastních slov má pocit, jako když je opilý - nohy si trošku dělají co chtějí. Na dolní polovině těla se nepotí a v horku se mu tělo okamžitě přehřívá a přichází rychle celková únava. Ale psychicky nic nevzdává a bojuje se vším. Jeho rodina bere Dakar jako pozitivní věc pro jeho návrat do života - i když mají strach. Jeho žena s ním byla když měl tu havárku před 10 lety ale rozumí mu. Ví, že on má dva cíle - první byl postavit se na start Dakaru a druhý je dojet do cíle! Sledujte ho, je to člověk, který překonává všechny překážky - jaké si asi většina z nás vůbec nedovede představit.

Joey včera startoval ze 115. místa a dojel na 104. místě.

DAKAR 2017 ETAPA 02

Resistencia -> San Miguel De Tucaman
Dnešní etapa je podle dakar.com bez spojovaček (což se mi nějak nezdá protože dříve vydaný media guide mluví o 800km) a speciál měří 275km pro mot
orky i čtyřkolky. Kamiony pojedou 284km. Start etapy je v 9:30 místního času.
Etapa je téměř bez výškových rozdílů a vede regionem, kde se jezdí řada různých závodů (Transchaco rallye) a jejím největším úskalím bude spousta prachu. Pokud by pršelo, tak se prach změní v bláto ale dnes se to nepředpokládá.

Etapu bude otevírat J. Pedrero Garcia (Sherco). Loňská hvězda Toby Price pojede až na 17. místě. Určitě bude zajímavé sledovat mezičasy Š. Svitka (startuje 14.) a Ivana Jakeše (26.). Nejlepší včerejší český motorkář - Ondra Klymčiw startuje z 32. místa přibližně v 10:30 místního času. Pepa Macháček na quadu startuje patnáct minut po něm z 15. startovního místa.

Etapu sledujeme na naší facebookové stránce - bude označená ETAPA 02 LIVE - dejte si zobrazit komentáře od nejnovějších a budete v obraze. Bylo by fajn, když ten příspěvek označíte že se vám líbí, ať je vidět, kolik lidí to sleduje. 

www.facebook.com/dakar.cz