Náš facebook

Náš facebook
Náš facebook

úterý 6. ledna 2015

Rozhovor s Ondrou Klymčiwem po dojezdu druhé etapy

Jak asi víte, na Dakaru jede letos několik nových jezdců z České Republiky a mezi nimi i náš dlouholetý kamarád, Ondra Klymčiw. Majitelé BMW GS z populárního českého diskuzního fóra BMWGS.CZ ho asi znají pod přezdívkou "Remus". Ano, Ondra není jen závodník, je to normální motorkář, který jezdil na velkém cestovním enduru jako spousta z nás. Ale málokdo už ví, že je také velmi úspěšný motocyklový závodník v kategorii dragsterů, kde má na svém kontě spoustu titulů na čtvrt míle včetně mezinárodních. S motorkami vyrůstal od dětství a spoustu let ho baví ježdění na ostrém enduru. Na popud Josefa Macháčka, šestinásobného vítěze Dakaru, se rozhodl zkusit i dálkové rallye. Poprvé startoval v Tunisku v roce 2013 a umístil se na 7. místě. Začalo ho to bavit a lákat a rozhodl se, že když už, tak to udělá pořádně. S dragstery skončil a naplno se pustil do nového sportu s obrovskou motivací. Totálně změnil životosprávu, začal s náročným tréninkem fyzické i psychické kondice pod vedením trenérů. To se projevovalo na zlepšení v dalších menších rallye. Dalším krokem bylo angažování skutečného trenéra ježdění na motorce - a začátek spolupráce s Karlem Schoderem. Díky skvělému zázemí se mohl věnovat doslova komplexní přípravě na úrovni, jaká by se dala očekávat od profesionálního továrního pilota. Dřel doslova do úmoru - fyzička šla rapidně nahoru, výrazně se zlepšilo i ježdění. Na dalších závodech už měl na dosah tituly. Prakticky celý rok věnoval jen důkladné přípravě. Ještě na Albania Rallye nebylo jasné, jestli to na Dakar bude nebo nebude ale povedlo se a dostal šanci na start (což není úplně automatické - ASO si nováčky poměrně filtruje, protože počet startujících je omezený). Ondrovy kvality určitě pomohly k tomu, že nakonec jeho přihláška byla přijatá. Nemá smysl popisovat, co účast soukromého jezdce stojí - bez skvělého týmu by to bylo asi nereálné a Ondra má obrovské štěstí, že má za sebou naprosto perfektní zázemí a nadšení týmu Barth Racing v čele s týmovým manažerem Michalem Burkoněm, ondrovým tátou Josefem, zmíněným trenérem a mechanikem Karlem Schederem a řadou dalších.
 
Rozhovor po dojezdu 2. etapy Rallye Dakar 2015
Otázky pro dakarrallye.blogspot.cz resp. facebook.com/dakar.cz pokládal Tomáš Kocanda
 
TK: Ondro, sledovali jsme průběh dnešní etapy prakticky v "přímém přenosu" pokud se dá sledování spousty zdrojů takhle nazvat. Pochopitelně jsme neměli video přenos z etapy. Každopádně to vypadalo, že etapa je mimořádně náročná. Jaké jsou tvoje zážitky?
Ondřej Klymčiw: Byl to masakr, nejhorší etapa mého života. Doslova. Naprostá šílenost. Bylo příšerné horko, dlouhý speciál... Měl jsem docela problémy to dokončit - dostal jsem zimnici, bolely mě šíleně ledviny i když jsem pil co to šlo. Jsem úplně vyřízený.
 
TK: Jaký byl charakter trati? Po čem se jelo?
Ondřej Klymčiw: Kousek byl tvrdší ale celý den byl převážně po něčem měkkém - spusta cest v šíleném fešfeši, měkké cesty, neustálé houpáky naslepo. Prášilo se zase šíleně, když jsi jel za někým, bylo to hop a nebo trop - úplně naslepo.
 
TK: A jel jsi v tom naplno?
Ondřej Klymčiw: Ne, nejsem takový bezmozek. Ale co jsem viděl některé jiné závodníky, tak nad tím zůstává rozum stát. Jedeš za pomalejší skupinkou v prachové stěně na vytočenou čtyřku a nemáš šanci je předjet na úzké cestě plné feše. Trošku za nima zvolníš a v tu ránu tě dojede nějaký týpek zezadu a když vidí, že to nepředjede, tak to vezme křovím vedle cesty hlava nehlava. To fakt nechápu. Je teda fakt, že nás takhle předjel a víc už jsem ho neviděl a do cíle nedojel, tak mu to třeba příště už nevyšlo. Jsou to fakt magoři.
 
TK: Takže zase to dojíždění pomalejších....?
Ondřej Klymčiw: Zrovna jsem to tak počítal a asi 150km dnešní etapy jsem nemohl předjíždět. Asi 80km etapy bylo fakt pěkně rychlých, zbytek doslova sračky, ultra hluboký koleje fešfeše. Potřeboval jsem zase předjíždět. Pořád startuju moc vzadu a trápím se pak na trati se skupinkami co jedou pomaleji a práší atd. Když jedeš vpředu, je to úplně něco jiného. Ale nejsem magor, nechci se zabít.
 
TK: Z trackingu to vypadalo, že jsi jel společně s Davidem Pabiškou
Ondřej Klymčiw: Jojo, dojel jsem Davida někde v poslední čtvrtině nebo tak nějak. Byl už taky docela vyřízenej. Vzájemně jsme se hecovali a povzbuzovali. V cíli mi pak řekl, že kdybych tam nebyl a nedávali si navzájem morál, tak asi zastavil někde a chvíli odpočíval. Na závěr etapy jsme jeli normálně vsedě, neměli jsme sílu stát ve stupačkách. Na těch dírách to s náma mlátilo ale bylo nám to fakt jedno. Byl to masakr.
 
TK: Z cíle jsme měli zprávy, že tam několik lidí křísili, že to byl dost lazaret.
Ondřej Klymčiw: Možná jsme to byli my. Viděl jsem hned po dojezdu Ivana Jakeše myslím, jak tam leží, dali mu nohy nahoru a polévali ho vodou. Nebo to byl Štefan. Nevím. Každopádně se mnou udělali to samé - lehnout, nohy nahoru a voda. Lidi tam fakt omdlévali.
 
TK: Nějaké pády?
Ondřej Klymčiw: No jo, asi třikrát jsem šel - vždycky ve feši. Jedeš na vytočenou trojku nebo čtyřku aby to nějak jelo dopředu, plnej kotel aby to neházelo ale najednou to přijde a nic s tím neuděláš a letíš. Naštěstí se nestalo celkem nic ani mě ani motorce.
 
TK: Co jedeš za gumy? Nějaké problémy? Coma měl v závěru etapy potíže a dojížděl 60km/h aby vůbec dokončil.
Ondřej Klymčiw: Já jedu klasicky Michelin, měkká směs. Naprosto bezproblémů. Na tom dnešním povrchu to nebylo pro gumy tak děsný. Nechápu, jak to mohl takhle zničit. Asi na těch pevných úsecích za to tahal co to šlo.
 
TK: Dneska už se muselo navigovat, nebylo to "po stopách jiných". Samovi se to nevyplatilo, příšerně zabloudil a bude ho to asi stát podium. Co ty?
Ondřej Klymčiw: Mě navigace baví, jsem rád. Dneska to bylo navigačně docela náročný, na spoustě úseků nebyli lidi, nešlo jet bez navigace a byla tam spousta stop kde se dalo udělat chybu. Já se na navigaci těšil. Včera to bylo nahouby, jak jsem přišel o roadbook, musel jsem jet za někým. Dneska se naopak za mě pověsil nějaký pilot bez přístrojů. Jel za mnou celkem dlouho a až asi 5km před cílem jsem ho pouštěl aby letěl dopředu. Tohle se jinak moc nedělá, když nemáš navigaci a vezeš se za někým, tak ho do cíle předjet je hnusný. Já mu ukazoval ať letí.
 
TK: Motorka teda jinak v pořádku?
Ondřej Klymčiw: No ne úplně. Někde uprostřed etapy mi přišlo divný, že mě to tak hází, tak jsem na nějakém CP zkontroloval vidle a zjistil jsem, že se mi uvolnily šrouby co drží vidle v brejlích a nějaké jsem dokonce poztrácel. Tak jsem to tam nějak řešil, sháněl nějaký co bych tam dal, nakonec jsem to poutahoval a dojel na tom. To bylo pitomý. Ale jinak podvozek je super. Dnešní trasa byla extrém, fakt se musí projevit všechno - a fabrický nadstandardní podvozek exceloval.
 
TK: Díky moc, předám nějaké postřehy do Eurosportu, dneska by to mělo být v českém komentáři k vysílání. Drž se a pozdravuj všechny co se známe.
Ondřej Klymčiw: Já děkuju moc a zdravím všechny doma a co nás sledují a děkuju za podporu.
 
 
 
Zdroj: dakarrallye.blogspot.cz, facebook.com/dakar.cz
 
 
 
 

5 komentářů: