Dakar 2012 - je to za námi

Letošní ročník Dakaru byl hodně zvláštní. Určitě není sporu o tom, že to byl těžký závod, že od prvního dne šlo o obrovské tempo, žádné několikadenní rozehřívání na snadných etapách, bojovalo se naplno od první speciálky do poslední. Závod je také specifický tím, že se poprvé v Jižní Americe jelo odněkud někam, tak jak se sluší a patří na rallye raid, že to nebyl okruh.

Na druhou stranu, od počátku provázely závod více či méně podivné organizační potíže - nebyl snad den, kdy by se nestalo něco nestandardního. Počínaje diskvalifikací čtyřkolek s jinými motory které změnu neměly zapsanou v TP (ačkoliv někde ve zpravodajství zaznělo že Patronelliové používali standardní motor Raptor ale změnu měli zapsanou v TP tak to prý taky není pravda, to ale nevím jak ověřit). Protože o změně reglementu ASO neposlalo účastníkům (kteří již byli přihlášení a měli zaplaceno) žádné avízo, tak se to někteří dozvěděli až na místě a na místě začalo platit "pravidlo" že kdo má změny zapsané v TP, tak soutěžit může - a část účastníků to věděla a změnu udělanou měli, jiní ne a byli vyloučeni. Další podivnosti byly jak sportovního, tak technického rázu - namátkou stačí vyjmenovat třeba dva motorkáře, kterým projíždějící auto srazilo motorku do hluboké vody (a v jednom případě pro dotyčného závod skončil) bez jakékoliv pomoci nebo penalizace, protest proti Robbymu Gordonovi, který nakonec vyšuměl do prázdna v momentu, kdy Robby neohrožoval první příčky (dost účelové) a konče třeba tím co vidět úplně nebylo ale cítili to účastníci - silná "tlačenka" francouzsky mluvících účastníků, kteří měli nadstandardní práva (např. pro ostatní nepovolený výjezd závodních vozidel z bivaku pro některé týmy neplatil, možnost střídání jezdců v závodě atd..). Dobře myšlená maratonská etapa byla v provedení organizátorů nakonec jen bič na malé týmy, protože velké mohly udělat údržbu před dojetím jezdců do bivaku a jezdci se mohli osprchovat a převléct, kdežto ostatní tuto možnost neměli. Zkrátka podivných věcí tam bylo letos až příliš mnoho a kritika ASO byla docela silná.

Z našeho pohledu je strašná škoda havárie Tatry, která měla na medailové umístění a vyloučení Pepy Macháčka z klasifikace s následným odstoupením, protože to byl jeho poslední Dakar na čtyřkolce a okolnosti eliminace pětiny startovního pole ještě před startem určitě nepřispěla k dobrému pocitu z této kategorie a jen potvrdila to, co se říkalo u Dakaru v Jižní Americe od roku 2009 - Patronelli musí vyhrát za každou cenu a co platí pro všechny, pro Patronelliové platit nemusí (např. externí pomoc na trase). Jan Veselý splnil naprosto očekávání - dojel v těžším závodě ve stejném pořadí jako vloni a v mnohem lepší fyzické pohodě, jen je škoda že se nezapsal do malle moto kategorie, protože si servis dělal pokud vím sám. Určitě je třeba zvýraznit výkon Tatry Czech Dakar Týmu řízené M. Kolomým, který obsadil místo v první desítce a mohl být i o příčku výš, utekla mu o doslova vteřiny.

Já jsem rád, že sledovanost blogu a zejména facebookové stránky byla skvělá, reakce pozitivní, dostával jsem spousty mailů a vzkazů a ačkoliv moje zprávy přebíralo několik dalších serverů (někteří se ani neobtěžovali zeptat a někteří ani nenapsali odkud zprávy přebírají, zejména fóra), tak si myslím, že tento blog byl jedním z těch, kde se vždy našly aktuální informace nejrychleji. Počty přístupů na blog byly přibližně poloviční proti roku 2009, rok 2010 byl o 15% slabší, vloni jsem blog nedělal a letos když sečtu facebook a blog, je počet o 20% vyšší, protože dřív jsem facebook bral jen jako výstup kam jsem posílal příspěvky, letos jsem ho více využíval na aktuální zpravodajství a hodně lidí nesledovalo přímo blog a čekali na replikaci příspěvků až na facebooku. Ale i tak na blogu bylo kolem 600 unikátních IP adres denně, což považuji za velmi dobrý výsledek. Facebook sledovali především lidé od 18-35 let, pochopitelně v drtivé většině z ČR a Slovenska (poměr 896/60) ale třeba 17 z Rumunska, 10 z Anglie, 9 z Německa a USA například i někdo z Izraele, Kolumbie nebo Senegalu. Dva lidi z JAR (zdravím Martine) a Nového Zélandu (zdravím Dane)... Viděl jsem připojení z Kanárských ostrovů, Mexika, Srí Lanky a Thajska, takže i lidi na dovolené zprávy četli. Zprávy z Facebooku byly prezentovány na více než 85 tisících profilech (fanoušci a jejich přátelé kterým se odlajkované zprávy zobrazovaly). 

Podotýkám, že letos jsem nebyl navázaný na žádný tým a až na jednu tiskovou zprávu CDT jsem za celou dobu dostával informace jen od známých nebo přímých účastníků a z vlastních zdrojů, oficiálně nepřišlo prakticky nic (kromě zahraničních týmů, které posílaly informace pravidelně). Takže jsem informoval o tom, co zajímalo mě a co jsem dostával od svých zdrojů a určitě nechci tvrdit, že jsem měl v úmyslu udělat naprosto komplexní a objektivní náhradu denního zpravodajství. Spíš jsem se snažil komentovat dění z mého subjektivního pohledu. Je o mě známo, že nejsem fanda Dakaru v Jižní Americe, nelíbí se mi některé praktiky a očividné preferování určitých týmů nebo účastníků organizátorem a řada dalších věcí a tak jsem psal to, co jsem si myslel a v televizi říkal to samé.

Blog nekončí, určitě ještě budou informace a zprávy od účastníků, jak se u mě kdo zastaví (nebo třeba se nestaví, kdo ví) a všechno se dozvíte..

Dnes večer vyhlásím velkou soutěž o hodnotné ceny, tak doufám, že se těšíte...