Speciál přes 500km by elitním závodníkům a značné části ostatních jezdců z kategorie Marathon nedělal až takové problémy, kdyby se nevyskytla chyba v roadbooku na 172.km. Jezdci začali bloudit a jezdili po poměrně rozsáhlém území ve všech směrech. Do toho začaly najíždět první auta a situace byla velmi nebezpečná. Někteří jezdci, narazili během bloudění například nejdříve na WP5 ale neměli projetý WP4 a někteří přijeli do WP z opačného směru apod. Chaotická situace byla vyřešena zrušením druhé poloviny speciálu pro motorky a čtyřkolky ale i když řadě jezdců byla napočítaná hodinová penalizace za neprojetí WP, někteří na prvních příčkách zdaleka nemohou s čistým svědomím říct, že mají body projeté správně. Jak si to každý pobere, je asi jeho věc a jestli budou nebo nebudou protesty a změny v pořadí, to se teprve uvidí. Každopádně s využitím informací z různých trackingů je zjevné, že minimálně Marc Coma by neměl být klasifikován tak, jak byl klasifikován, protože jel trasu v opačném směru a body neměl projeté správně. Ale i takový je Dakar a zdá se, že pořadí se už po nočních penalizacích měnit nebude. Bohužel tyto evidentní pořadatelské zmatky a chyby přispívají k tomu, že se Rallye Dakar považuje za podnik ne zcela průhledný co se organizátorské činnosti týká, kde padají rozhodnutí, která nejsou zcela sportovní a férová a neměří se všem stejným metrem podle platných regulí závodu. Není sporu o tom, že David Castera postavil trať letošního ročníku mimořádně ale opravdu mimořádně obtížnou. Ale je otázka, jestli organizační tým má kapacity zvládnout nápor, který tak těžká trať vyvolá - i po sebemenší chybičce, která se prostě může stát a stane - jako je například chyba v roadbooku. V takto napjatém závodě na hranici možností je každá drobná chyba následovaná obrovskými problémy - v normální situaci by třeba organizátor, který špatně ukáže jezdcům směr (a ti ho podle regulí MUSÍ poslechnout), zavinil maximálně nějaké malé zpoždění pro část těch špatně navedených jezdců. V extrémních podmínkách letošního Dakaru to ale vedlo k nouzovému bivaku, evakuaci a nakonec vyřazení více než dvaceti motorkářů ze závodu - kteří díky této chybě a tomuto jednomu člověku přišli o rok práce a obrovskou sumu peněz. Bez vyjímky šlo a amatéry a ne profesionály, kteří jsou placení týmy - oni si sháněli peníze a sponzory na účast sami a tento člověk jim ve vteřině všechno zničil. Podobně včerejší chyba v roadbooku by normálně zavinila maximálně pár kroužků v terénu, jaké jsme každý rok mohli vídat třeba v etapách v Senegalu ale tady při tempu jakým se jede a minimálními rozestupy mezi kategoriemi, hrozilo reálné nebezpečí srážky vozidel s motorkáři v neprůhledné cloně prachu. Extrémní závod vyžaduje mnohem vyšší úroveň organizace a zdá se, že ne všechno je letos naprosto pod kontrolou a že organizátoři některé věci přehlížení a neřeší. A to otevírá prostor pro spekulace, zda to není záměr apod.
Takže co se včera dělo?
Paulo Goncalves přišel o motorku. Na maratonské etapě přišel o šanci útočit na vedoucí příčky a jel tedy jako podpora Joana Barredy. Polovinu včerejší etapy jel na prvních místech. Ale v extrémním horku mu začal vařit benzín v nádržích a za jízdy se mu zdálo, že je mu nějak moc horko. Podíval se dolů a zjistil, že mu hoří motorka. Bublající benzín asi ufouknul odvzdušňovací hadičkou a dostal se na výfuk nebo svody a blafnul. Ačkoliv Paulo okamžitě zastavil, motorku se mu pískem nepodařilo uhasit a motorka kompletně shořela. Byl strašně zklamaný a nešťastný - i jeho závod stál rok příprav, Paulo není závodník, kterému dají peníze a do ruky dají novou motorku aby na ní jel a záběry kdy brečí u hořícího stroje v beznadějné situaci byly emotivní.
Kolem něj v tom momentu projížděl další jezdec a bylo divné, že mu nepomůže, udělal jen kolečko a pokračoval v závodě. Později se vyjádřil, že viděl že to je beznadějné a že to nejde uhasit. Poznámka - co zaráží je fakt, že na záběrech z vrtulníku je vidět nejméně čtyři fotografy, kteří jsou na zemi v blízkosti motorky a NIKDO Z NICH NEPOMOHL HASIT. Je otázka, jestli to mělo smysl nebo ne, to nedokážu posoudit ale někdy alespoň snaha pomůže. Zejména když Paulo dělal fakt možné a nemožné - viz další dříve nepublikovaný screenshot z jiné televize.
Kolem něj v tom momentu projížděl další jezdec a bylo divné, že mu nepomůže, udělal jen kolečko a pokračoval v závodě. Později se vyjádřil, že viděl že to je beznadějné a že to nejde uhasit. Poznámka - co zaráží je fakt, že na záběrech z vrtulníku je vidět nejméně čtyři fotografy, kteří jsou na zemi v blízkosti motorky a NIKDO Z NICH NEPOMOHL HASIT. Je otázka, jestli to mělo smysl nebo ne, to nedokážu posoudit ale někdy alespoň snaha pomůže. Zejména když Paulo dělal fakt možné a nemožné - viz další dříve nepublikovaný screenshot z jiné televize.
Spousta závodníků neprojela jeden nebo více kontrolních bodů (CP a WP) a bohužel pro některé to znamenalo konec v závodě. Mimo jiné takhle skončil s číslem 29 Jean Azevedo, který neprojel asi polovinu bodů etapy a byl diskvalifikován. Více než 20 závodníků dostalo hodinovou penalizaci za neprojetí jednoho bodu - mezi nimi třeba Despres nebo Laia Sanz ale i Štefan Svitko a Ivan Jakeš.
Včera byla také spousta pádů a zranění. Nemocnice se prakticky nezastavila přísunem zraněných z Dakaru - Gilbert Escale měl pád v rychlosti do strže o výšce asi 4m, kdy spadnul přímo na hlavu a motorka spadla na něj. Byl v bezvědomí transportován do nemocnice v Padille. Veterán závodu David Casteu si zlomil po pádu klíční kost (ale i přes bolest chce v závodě pokračovat). Francesco Catanese zkolaboval na dehydrataci po proražení camelbaku.
Podle nočních informací došlo na trati také k havárii a smrtelnému zranění dvou novinářů, se kterými se převrátilo auto na šotolinových serpentinách v oblasti Catamarco. Oficiální informace v tomto okamžiku ještě neexistovaly. Neoficiální říká, že dva peruánští novináři (Daniel Dambrosio - fotograf a Agustín Mina - reportér) zemřeli a další fotograf skončil se zlomenou klíční kostí a jeden další vyvázl bez zranění. Je to smutné ale stává se to. Dostali prý smyk a auto se kutálelo z kopce stovky metrů.
V tomto okamžiku je na listině vyřazených jezdců neuvěřitelných 26 závodníků z etapy číslo 5. Spolu s 28 z etapy číslo 3 a ostatních etap do je 82 celkem. Letošní Dakar tedy přinesl rekord v počtu vyřazených v jedné etapě i v polovině závodu. Pochopitelně to svědčí o tom, že obtížnost je letos extrémní. Téměř polovina závodního pole po páté etapě, to je masakr. A kdo ví, kdo nastoupí dnes, protože jen 84 jezdců včerejší etapu dokončilo. Měli čas na dojetí do 6:40, a řada z nich je ještě na cestě. Například jeden z jezdců psal SMS kamarádům, že přišel o ložisko v zadním kole a je bez baterie. Přijel do bivaku ve 3h ráno a v 5:30 už musel startovat do dnešní etapy. Do cíle ho dotáhnul jiný francouzský závodník. Oba jeli bez světel v totální tmě.
Ale alespoň jedna dobrá zpráva - Pål Anders Ullevålseter dostal zpátky svojí motorku. V noci se "najednou našla v poušti". Je to dobrá zpráva a bez ohledu na to, jestli za ní zaplatili výkupné nebo ne, Pal Anders bude mít radost.
Žádné komentáře:
Okomentovat